Důležitá období klasické hudby
Renesance
Baroko
Melodie barokní hudby se dá spolehlivě poznat podle protichůdnosti melodií jednotlivých hlasů ve skladbě. Hlavními znaky baroka jsou cílené ohromení a vzbuzení pokory v lidech, v popředí stojí náboženský záměr. Stejně jako renesance, tak i baroko vzniklo v Itálii, v 17. - 18. století. Většina hudebních nástrojů tohoto období byla přavzata z renesance, ve skladbách se autoři projevovali důraz protikladu.
Klasicismus
V letech 17. - 18. století, po smrti barokního velikána J. S. Bacha přišel klasicismus. Zásadní myšlenkou tohoto období byly v hudbě rozum, usměrněnost a pravidelný řád (inspirace plyne ze starověku). V těchto letech vznikly mimo jiné i nové formy skladeb, např.: menuet, sonáta a symfonie. Komponisté se snažili tvořit díla s dokonalou formou a zpěvnými melodiemi. Mezi vrcholné představitele klasicismu se řadí ti, jež působili zejména ve Vídni.
Romantismus
A nakonec romantismus - ten přišel na přelomu 18. - 19. století. Tato hudební forma je zaměřena na zapůsobení na city, fantazii a snění posluchače, proto náměty vycházeli třeba z přírody a mytologie. Skladatelé více dbali na obsah díla, nikoliv jeho formy, takže kladli důraz na dynamiku a využívali i barev tónu různých nástrojů. Romantismus skládali i Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, kteří se svou hudbou proslavili nejen v Česku, nýbrž po celém světě.